prof. PhDr. Sylvie Richterová

Sylvie Richterová se narodila 20. srpna 1945 v Brně. Po maturitě v rodném městě vystudovala tlumočnictví na Univerzitě 17. listopadu v Praze. Doktorát následně získala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1971 žila v Itálii. V roce 1973 obhájila diplomovou práci na římské univerzitě La Sapienza, kde poté působila. Definitivně odsud odešla v roce 2009, aby se mohla plně věnovat literární činnosti. Mezitím přednášela jako profesorka bohemistiky také na univerzitách v Padově a ve Viterbu. Díky sňatku s italským bohemistou Sergiem Corduasem měla dvojí občanství, proto mohla v 70. a 80. letech s jistým rizikem navštěvovat Československo a přičinila se tak o propojení domácího disentu s exilem. Spolupracovala s exilovými periodiky a nakladatelstvími i řadou českých spisovatelů žijících v západní Evropě, mezi nimiž nechyběli Milan Kundera či Věra Linhartová. V Československu k jejím přátelům patřil i Jan Skácel, kterého překládala do italštiny. Sylvie Richterová je autorkou oceňovaných experimentálních próz, románů, básnických sbírek a literárních esejů. Jako profesorka bohemistiky se zasloužila o šíření povědomí o české literatuře za hranicemi naší země. Ačkoliv velkou část života prožila v italském exilu, je pevně spjatá s Brnem, které pravidelně navštěvuje a zapojuje se zde do kulturního dění. Brno je hojně přítomné i v jejích prózách.