Ladislav Vácha

Ladislav Vácha se narodil 21. března 1899 v Brně. Velmi brzy začal cvičit v Sokole Brno I. V roce 1920 se probojoval mezi domácí gymnastickou špičku, když vybojoval účast na VII. letních olympijských hrách v Antverpách. Zde ještě skončil za stupni vítězů, o čtyři roky později v Paříži ale získal dvě bronzové medaile, a to na kruzích a ve šplhu. Na bradlech v Amsterdamu v roce 1928 předvedl precizní sestavu a stal se tak historicky druhým československým olympijským vítězem, k tomu vybojoval stříbro za kruhy a stříbro v soutěži družstev. Velké úspěchy si připsal také na mistrovstvích světa. V roce 1926 v Lyonu přispěl k triumfu družstva a sám skončil ve víceboji na třetím místě, na MS 1930 v Lucemburku znovu pomohl vítěznému týmu a navíc přidal bronz na bradlech. Během druhé světové války neustával v sokolské činnosti a zapojil se do odbojového hnutí. Gestapo jeho aktivity včetně trénování sledovalo s nelibostí. Ve čtvrtek 25. března 1943 byl již podruhé zatčen a vězněn v Kounicových kolejích. Zemřel 28. června téhož roku. Na jeho pohřbu se sešli sokolové nejen ze Zlína, kde bydlel, ale také z rodného Brna, a událost se stala jakousi tichou manifestací proti nacismu. Nejen díky svým výkonům, ale také díky odvaze, kterou projevoval v těžkých časech, patří mezi nejvýznamnější osobnosti města Brna.