Brněnští primátoři a starostové

Od roku 1851, kdy město Brno začal zastupovat a řídit obecní výbor a městská rada v čele s voleným starostou, se v řízení města objevuje nový, demokratický prvek. Teď mohli totiž volit všichni měšťané platící daně, na rozdíl od josefínských magistrátů, kdy se smělo volit jen z osob schválených apelačním soudem, guberniem a přezkoušených. A tento vývoj pokračoval i v následujících letech, s výjimkou okupace, kdy bylo zastupitelstvo rozpuštěno a vládu ve městě převzal vládní komisař, a s výjimkou éry národního výboru.

Posledních sto padesát let znamenalo v Brně ve své většině nejen demokratickou vládu ve městě, ale představovalo i největší změny, přestavbu centra Brna do dnešní podoby a několikanásobný nárůst počtu obyvatel a rozlohy města připojováním okolních obcí. Jména některých starostů dlouho nesly brněnská náměstí a ulice. Mnozí byli tvrdí Němci, mnozí tolerantní k Čechům, ale všichni měli jedno společné – hájili a prosazovali zájmy města a město pod jejich správou rostlo do velikosti i krásy. Ve městě vznikaly nejen továrny a budovaly se železnice a tramvaje, plynové a elektrické osvětlení, ale vyrůstaly i parky, Špilberk se osázel stromy, Lužánky byly zpřístupněny veřejnosti a ve sféře péče o nemocné představovalo Brno jednu ze špiček rakouské říše.

Uvedené údaje o brněnských starostech a primátorech jsou předkládány v přehledné formě a věříme, že tato útlá publikace přispěje k informovanosti všech, kterým vývoj tohoto města není lhostejný. Není to tak dávno, co naši otcové a babičky říkali Winterhollerplatz, Skenova, Giskrova, d´Elvertova až po současné Vaňkovo náměstí po prvním českém starostovi z první republiky. A tyto kořeny, spojující současnost s minulostí a provázané s městem, ve kterém žijeme, jsou součástí naší entity, našeho světa. Sem patříme, je to naše město a lidé zde uvedení mu obětovali velkou část svého života. Zaslouží si proto, abychom o nich měli alespoň základní informace.

Brno, září 1999